Po spuštění systému Maple, je inicializováno pouze jeho jádro zvané kernel , které je rozděleno na 3 základní části:

• interpretr jazyka systému Maple - převádí zadané příkazy do strojového kódu
• algoritmy pro numerické výpočty
• funkce a procedury pro zobrazení výsledků a vstupní a výstupní operace

Kernel je napsán v jazyce C, jehož zdrojový kód je vysoce optimalizován, což se odráží na malé velikosti jádra a jeho velké rychlosti. Implementuje nejfrekventovanější funkce pro výpočty aritmetických a jednoduchých polynomiálních výrazů v oboru celých a racionálních čísel.

Přes 90% matematických operací je psáno přímo v Maplu a ty jsou pak soustředěny do knihoven, které dělíme na 3 základní skupiny:

• hlavní
  - obsahuje nejčastější příkazy, které nejsou obsaženy přímo v jádře a není ji nutno nahrávat
• uživatelské
  - tvořeny méně frekventovanými matematickými příkazy a je nutné ji nahrát pomocí následujícího příkazu: readlib(cmd); , kde cmd je příkaz, který chceme nahrát
• packages (balíčky) - rozšiřující knihovny
  - každá knihovna obsahuje skupinu příkazů pro danou část matematiky (např. linalg - pro výpočty a operace s maticemi)
  - před použitím daných příkazů je nutné nahrát ji do paměti, pomocí jednoho z následujících příkazů:
  • package[cmd](parametry);
    - nahraje příkaz cmd z balíčku package do paměti
  • with(package);
    - nahraje celý balíček do paměti
  • with(package,cmd);
    - nahraje příkaz cmd z package do paměti

První inicializaci používáme až v místě potřeby. Druhou hned na začátku nového dokumentu (doporučuji pro přehlednost), protože Maple přepíše funkce se stejným jménem funkcemi z daného balíčku. Nemusíte se bát, že nezjistíte, které z funkcí vlastně přepsal, protože budete upozorněni varováním, které vypíše seznam redefinovaných funkcí.

Přehled základních rozšiřujících knihoven a jejich použití.